Akademický network

Vize networku

Křesťanská odborná veřejnost stojí „rozkročena nad propastí“ mezi dvěma společenstvími; jednou nohou v církvi, druhou na půdě univerzity. Pro ty, jež takto „sedí na dvou židlích“, je tato pozice ne vždy pohodlná a ne vždy ať už jednou, či druhou stranou pochopena. Lidé, úzce spjatí s životem v jedné nebo druhé komunitě, nezřídka pochybují o tom, zda lze tuto obojakou pozici zaujímat bez toho, aniž by musel být učiněn nějaký zásadní ústupek. V církvi se lze setkat s názorem, že oddání se vědě nevyhnutelně vede k odmítnutí nebo minimálně přehodnocení víry. V akademickém světě je zase možné slyšet, že křesťanské zaujetí potlačuje neutrální a otevřený přístup, nezbytný pro každou vědeckou práci. Tato oboustranná nedůvěra jistě dnes již není tak silná jako třeba před třiceti nebo snad ještě patnácti lety. Přesto je diskuse nad rolí křesťanů v univerzitním světe a vědecké praxi jako jistém druhu duchovní disciplíny stále okrajovou.

Akademický network chce tuto diskusi vést a být platformou pro křesťany působící v akademickém prostředí, kteří se zajímají o intergraci křesťanské víry a vědy. Je určen pro studenty magisterských a doktorských programů, mladé vědecké pracovníky, docenty i profesory, kteří by chtěli diskutovat o poslání vědecké práce z křesťanského pohledu a výzvách, které tato cesta přináší v kontextu České republiky. Cílem networku je spojit a pozvbudit křesťany z protestantského prostředí, kterým je blízká integrace jejich osobní víry i odborného vzdělání. Inspirovat k dalšímu rozvoji intelekutálně obdarovavé křesťany, kteří považují za důležité aktivně působit v církvi i ve společnosti.

 

Vedoucí networku

Peter Cimala

Ordinovaný kazatel Církve bratrské, který v současnosti pracuje jako vědecký pracovník v Centru biblických studií University Karlovy v Praze a Akademie věd. V roce 2013 se stal ředitelem Komenského institutu v Praze, jehož hlavním programem je podpora mladých protestantských studentů zejména v doktorských programech. Od roku 2003 vyučuje na Evangelikálním teologickém semináři v Praze – především kurzy z oboru Nového zákona a biblické hermeneutiky.

Řečníci

Program

Středa

  • I. 10:15-11:30 Dana Hamplová (socioložka) – Život v českém akademickém prostředí: pohled socioložky D. Hamplové. 

Anotace: Dana Hamplová získala zkušenosti jak z českého, tak zahraničního akademického prostředí. Diskuze se bude věnovat specifikům práce v akademickém prostředí s důrazem na sociální a ekonomické vědy.

  • II. 12:00-13:15 Prof. Pavel Hošek (teolog a religionista) – Vztah a spor mezi rozumem a vírou v dějinách křesťanství.  

Anotace:  Křesťanský pohled na vztah víry a rozumu prošel v dějinách církve mnoha zásadními proměnami, které měly rozhodující vliv na postoje křesťanů ke kultuře, ke vzdělání, k vědě a k dalším oblastem společenského života. Všechny klasické modely vztahu víry a rozumu, jak se rozvinuly v dějinách církve, vycházejí z biblických a teologických předpokladů. Některé ale pomáhaly křesťanům naplnit jejich poslání více a některé méně. A některé jim v tom spíš účinně bránily.

Čtvrtek

  • III.10:15-11:30 Peter Cimala, Th.D. (teolog, ředitel KIP) – Potřebuje církev křesťanské vzdělance?

Anotace: Network je zaměřen na často kladané otázky, které souvisejí s podporou křesťanů působících v akademickém prostředí. Máme kolem sebe řadu naléhavých potřeb, proč se zaměřit právě na tuto oblast? Proč se vůbec věnovat rozvoji nové generace křesťanských akademiků? Není universitní a akademický svět až příliš vzdálený běžnému životu – včetně života církve? Cílem setkání je zhodnotit tyto a další zásadní otázky, na jejich základě formulovat základní odpovědi vycházející z domácího prostředí.

  • IV. 12:00-13:15 doc. Jan Hábl, PhD (pedagog) – Je možné naučit dobru? Čili kdo člověk je a kdo být má.

Anotace: V jednom ze svých slavných dialogů vznáší Platon ústy Menóna klíčovou otázku: Je možné naučit ctnosti? A pokud ano, jak? Skrze správné  poznání? Nebo dobré návyky? Nebo je ctnost člověku přirozená? Nebo je naopak proti jeho přirozenosti a je nutné ji nějak „přeučit“? Sokratova odpověď si zaslouží důkladné promyšlení. Je fascinující, že v několika úvodních  tázacích větách Platon takřka prorocky pojmenoval čtyři základní filozofie  výchovy, které lidstvo v následujících čtyřiadvaceti stoletích vyzkoušelo.

Máte dotaz? Tak nám zavolejte na 777 807 998
nebo nám napište na info@ea.cz

Registrovat se